My lidé si věru umíme vymýšlet. Tvoříme příběhy o věcech, které neznáme. To abychom si nemuseli připustit, že něco nevíme. Ale když něco neznámého považujeme za důležité, nešetříme námahou a vymýšlíme si ostošest.
Stejně tak se chovali naši předkové. Vymýšleli si rozličné bohy, tvořili příběhy o neznámých počátcích důležitých vynálezů lidstva, povídali si a psali historky o slavných vynálezech.
A jedním z nich bylo i objevení nejslavnějšího nápoje v historii, totiž vína.
Nevím, jestli jste kdy četli Epos o Gilgamešovi? Ve škole nás s tím tak dlouho otravovali, až jsem se obrnil trpělivostí a vrhl se do četby. Nejstarší literární památka lidstva (Chammurapiho zákoník nepočítáme do krásné literatury, ale mezi právní spisy) obsahuje nádherný příběh objevení vína, tady je…
Podle Eposu o Gilgamešovi – spisu pocházejícího ze starověké Persie – to byla žena, kdo poprvé objevil víno. V příběhu o Gilgamešovi byla tato žena (v příběhu nemá jméno) členkou harému v paláci krále Džamšída. Nevíme proč, ale trpěla strašnými migrénami.
Jednoho dne král zjistil, že sklenice s jeho oblíbenými hrozny se nevysvětlitelně zkazila, a v domnění, že se staly nebezpečnými k jídlu – a možná dokonce otrávenými – požadoval, aby byly vyhozeny. Naše bezejmenná dáma se mezitím rozhodla pochybnou směs vypít v naději, že jí přinese smrt a rychlé zbavení se migrén, které ji sužovaly.
Místo toho zjistila, že jí nápoj chutná a že jí výrazně zlepšuje náladu. Když král viděl změnu v chování své milenky, nařídil víno vyrábět. To se brzy rozšířilo po celé Persii (dnešním Íránu) a pak i po celém světě…
Jestliže Epos o Gilgamešovi datujeme do období cca 2 tisíce let před naším letopočtem, pak o cca dvě stě let mladší je základ Starého zákona, nedílná součást křesťanské Bible. A v ní se o víně také píše, a to mnohokrát. Víno se objevuje v celé Bibli, ale jeden z nejznámějších biblických příběhů – příběh o Noemovi a jeho arše – vysvětluje, proč a jak se víno stalo součástí křesťanského světa.
Tuhle legendu o potopě světa známe všichni, křesťan nekřesťan. Bůh potrestal hříšné lidstvo potopou, ale rodinu Noemovu nechal postavit si archu, velkou loď. V ní se zachránila všechna zvířata (vždy po páru z každého druhu), jedním z nich byla i koza.
Neukázněná koza se podle legendy dostala k zásobě hroznů. Poté, co si naplnila břicho, začala na lodi řádit, zjevně opilá. Když vystřízlivěla a uklidnila se, Noeho přepadla touha zjistit, proč se chovala tak, jak se chovala. Když potopa skončila, Noe začal experimentovat s vinařstvím na hoře Ararat a vytvořil vinici, kterou později považoval za dar od Boha, první vinici lidské historie. Kozo, díky!
