Biodynamické neboli biologicko-dynamické zemědělství vzniklo v roce 1924 jako první alternativa k rozvíjejícímu se průmyslovému zemědělství. Za svůj základ považuje respektování dvou do té doby opomíjených oblastí: oblasti života (bios) a oblasti sil (dynamis), proto se mu říká bio-dynamické.
Rostlina, ale i zvíře jsou živé organismy, a mají-li prospívat, nelze k nim přistupovat jako k neživým věcem, jako k mechanickému systému složenému pouze z hmotných částí. Tak jako člověk nepotřebuje ke své výživě jen látky, ale i vitální síly (ne nadarmo tvoří naši stravu téměř výhradně rostlinné a živočišné produkty, tedy produkty živých organismů), potřebují i rostliny nejen látky, ale i síly. Mrtvé, anorganické soli a produkty ropného průmyslu nemohou rostlinám poskytnout plnohodnotnou výživu. Tu mohou zajistit jen organická hnojiva – proto koneckonců mluvíme o výživě a živinách. Půdu navíc můžeme oživit pomocí speciálních preparátů, o kterých si budeme povídat v některém z dalších článků. Naším cílem je, aby půda byla natolik živá, že se sama bude chtít stát rostlinou. Taková půda poskytne rostlinám tu pravou výživu!
Rostliny vyrůstající z živé a zdravé půdy, nikoli z mrtvého substrátu, jsou vitální a tím i podstatně odolnější vůči houbovým chorobám nebo škůdcům. Základním úkolem hub v rovnováze přírody je rozkládat a přeměňovat odvitalizovanou, odumírající organickou hmotu a začleňovat jí tím znovu do koloběhu přírody. Napadení rostliny houbovými organismy je tak příznakem jejich oslabených vitálních neboli životních sil.
Dojde-li přes zvyšování vitality půdy a rostlin k napadení vegetace, ať už houbami nebo škůdci, nabízí biodynamika možnosti jejich homeopatické regulace. Homeopatie je založena na práci se silami. Vychází z poznatku, že síly, respektive jejich působení, nemusí být vázány na hmotu. Hmota je výsledkem určitého silového procesu, není jeho původcem.
Tím však není oblast sil v zemědělství a vinařství zdaleka vyčerpána. Rostlina je na rozdíl od zvířete organismem otevřeným okolnímu světu, velmi intenzivně propojeným s okolním vesmírem. Zvíře si v rámci svého těla vytváří vnitřní prostor, tělesné dutiny i orgány a rozvíjí také duševní život. Naopak rostlina má své orgány a svůj duševní život v prostoru kolem sebe, je naprosto sladěná s rytmy vnějšího světa nemůže se vůči nim emancipovat. Síly, které působí ze Slunce a Měsíce, z planet i souhvězdí zvěrokruhu, hrají v jejím životě významnou roli. I to má biodynamika na paměti.
Biodynamika tedy chápe nejen rostliny a zvířata, ale také půdu a rovněž celý podnik, tedy zemědělský statek, jako ucelený živý organismus, který má díky svému vedoucímu – farmáři nebo vinaři – svou nezaměnitelnou individualitu. Každý statek je tudíž jiný, osobitý, má jinou biografii a do určité míry i jinou osobitou kvalitu produktu, o které nám půjde především.
Převzato z knihy Biodynamické vinohradnictví a vinařství, kterou vydalo nakladatelství Grada v roce 2018. Jejími autory jsou Radomil Hradil, Pavel Pavloušek, František Muška a také náš kutnohorský vinař a vedoucí duše Vinných sklepů Kutná Hora, pan Lukáš Rudolfský.
