Zakladatelem biodynamického zemědělství je rakouský filosof, ezoterik a reformátor mnoha oblastí lidského života Rudolf Steiner (1861 – 1925). V posledním roce svého života vyhověl naléhání zemědělců a přírodovědců a v červnu 1924 připravil na zámku velkostatkáře Keyserlinga v Koběřici u Vratislavi, v tehdejším Prusku a dnešním Polsku, osm přednášek takzvaného Zemědělského kurzu.
Zemědělci oslovili Rudolfa Steinera zejména proto, že pozorovali pokles vitality některých kulturních rostlin, například vojtěšky, i narůstající poruchy plodnosti zvířat. Zároveň měli pochybnosti o působení minerálního hnojení, zejména dusíkatého, na kvalitu a zdraví rostlin a potažmo i na tělesné a duševní funkce lidí živících se průmyslově vypěstovanými potravinami.
Rudolf Steiner ve svých přednáškách nastínil nejen provázanost rostlin s vesmírem, vzájemnou propojenost jednotlivých součástí krajiny či ekosystému, tedy polí, lesů, rozptýlené zeleně a nivních luk, ale hovořil také o tzv. podnikovém organismu. Navrhl rovněž sadu preparátů k vitalizaci půdy a statkových hnojiv, k posilování rostlin a popsal možnosti homeopatické regulace škůdců, chorob a plevelů. Poslední přednáška byla věnována otázkám výživy a krmení zvířat.
Steinerův Zemědělský kurz se stal v dějinách zemědělství revoluční událostí a přinesl diametrálně odlišný pohled na tuto oblast lidské činnosti. Nebyl zamýšlen jako dogma, ukázal ovšem alternativní cesty a směry, jimiž by se zemědělci měli ubírat, aby opět oživili půdu a navrátili zdraví rostlinám i lidem. Mnoho zemědělců se pustilo do uplatňování jeho poznatků a postupů v praxi a již koncem třicátých let dvacátého století takto hospodařilo v Evropě více než tisíc statků.
Druhá světová válka a ve východní Evropě také dlouhá desetiletí socialismu znamenaly přerušení tohoto vývoje. Nicméně ve světě dnes hospodaří biodynamickou metodou více než 5000 certifikovaných zemědělských podniků na 170 000 hektarech. Nejvíce, zhruba 1500, podniků se nachází v Německu, stovky jich takto hospodaří například ve Švýcarsku, Rakousku, Itálii, ale také v Indii nebo na Srí Lance. Ve Francii hospodaří biodynamicky 430 podniků, z toho je téměř 300 vinařských. Po celém světě navíc používá biodynamické postupy také nespočet drobných necertifikovaných zahrádkářů a pěstitelů. V České republice je zatím jen několik statků s certifikací a pouze jedno vinařství. A vy víte které…
Převzato z knihy Biodynamické vinohradnictví a vinařství, kterou vydalo nakladatelství Grada v roce 2018. Jejími autory jsou Radomil Hradil, Pavel Pavloušek, František Muška a také náš kutnohorský vinař a vedoucí duše Vinných sklepů Kutná Hora, pan Lukáš Rudolfský.
