V listopadu jsme v rámci posledního DOD v roce 2023 měli možnost pozvat významného rakouského pedologa Matthiase Sthralhofera. Akce byla rozdělena na dopolední část, kdy v rámci přednášku proběhlo srovnání 2 vzorků půdy z Vinných sklepů Kutná Hora (vinice U všech svatých a Nad Kapličkou), půdního vzorku z vinice Marka Vybírala z vinařství Krásná Hora a Milana Nestarce z Velkých Bílovic.
V odpolední části, byť za nepřízně počasí, se účastníci přesunuli k půdní sondě ve vinici Nad Kapličkou, kde proběhla ukázka půdního profilu do hloubky 80 cm.
Díky podpoře spolku Demeter CS byly obě části programu zaznamenány na video a pro zájemce budou veřejně dostupné.
Ačkoliv strukturálně, půdním typem, druhem a hloubkou půdního profil se vzorky zdají být kompletně odlišné, po stránce živin a pH půdy čelí stejným výzvám. Díky alkalické půdní reakci jsou některé prvky hůře vstřebatelné a některé mikroživiny jako mangan se v nich nachází ve velmi malém množství, navíc ve stavu, ve kterém nejsou pro révu dostupné.
Půdní rozbory z rakouské laboratoře Bodenökologie TB jsou velmi podrobné a jako jedna z mála laboratoří v Evropě pracují se třemi segmenty živin. Prvním segment obsahuje živiny rozpustné ve vodním roztoku, které jsou pro rostliny volně k dispozici. Druhým segmentem jsou živiny volně vázané na humus a jílovité částice, které jsou do velké míry rostlinami také přijatelné. Posledním segmentem jsou živiny v rezervě, které jsou v půdě pevně vázané a nejsou rostlinám běžně dostupné a obvykle je jich poměrně velké množství. Matthias se dlouhodobě věnuje aktivaci a mobilizaci živin právě z těchto rezerv, což v dlouhodobém měřítku umožňuje výrazně snížit potřebu hnojení na těchto půdách.
A jak k takové mobilizaci dochází? Možností je několik. Asi nikoho nepřekvapí, že důležitou roli zde hrají půdní mikroorganismy, které svojí činností dokážou pevné vazby rozrušit. Dále to může být využití meziplodin neboli zeleného hnojení. Různé rostliny totiž produkují různé složení výměšků, z nichž některé tyto funkce už jsou prozkoumány a využívají se v praxi (např. pohanka a svazenka, které pomáhají mobilizovat fosfor v půdě).
Tento přístup může představovat “game changer” v zemědělské praxi. Zasolování půd minerálními hnojivy a jejich vysoké ceny, nedostatek organické hmoty v důsledku omezování živočišné výroby, to vše jsou výzvy, kterým dnešní zemědělství čelí a mobilizace živin z pevně vázaných rezerv může být odpovědí.
Více z přednášky a pokusů v půdní sondě již brzy na videozáznamu.
