Jak hluboko sahá tradice vína v Čechách a na Moravě? První důkazy o výsadbě vinné révy u nás pocházejí z období Velké Moravy (archeologické nálezy), je ale možné, že první vinice na Moravě zasadili už římští legionáři, o čemž pro změnu svědčí nález vinařského nože z Mušova pod pálavskými kopci.
O první výsadbu vína v Čechách se zasadila kněžna Ludmila, babička svatého Václava, a vůbec první vinice měla být vysazena u obce Dřísy nedaleko Staré Boleslavi. Rozloha vinic v Čechách a na Moravě kulminovala v 17. a 18. století, kdy se zde víno pěstovalo zhruba na 21,5 tisících hektarech. Tehdejší nadprodukce ale měla za důsledek nižší rentabilitu především městských vinic, zhoršovala se údržba a úrody začaly pomalu klesat.
Věděli jste ale, že třeba za první republiky (konkrétně v roce 1930) byste na Moravě našli jen necelé čtyři tisíce hektarů vinic? Tedy skoro pětkrát méně, než je tomu dnes? Na vině bylo hned několik nepříznivých okolností: postupné rozšíření škůdců, konkurence uherských vín ještě v době monarchie, úbytek lidí za války, vyšší výnosy z nových plodin (cukrovky) nebo postupný přechod konzumentů spíše k pivu a kořalce.
Rychlejší tempo nabrala obnova tuzemských vinic až v 60. letech a v roce 1980 u nás víno rostlo už na více než 14 tisících hektarech. Ačkoli v 90. letech jejich rozloha opět poklesla, postupná privatizace dala základ růstu, díky kterému rozloha tuzemských vinic v roce 2017 opět přesáhla dvacet tisíc hektarů.
V současnosti je výměra vinic zhruba 2,5 krát větší než před 50 lety. Nejvýraznější nárůst výměry nastal mezi lety 2002 a 2004, což souviselo s nově přijatou legislativou, která regulovala výsadbu nových vinic ve státech EU. Výměra vinic se mírně zvyšuje i v posledních letech. Je ale třeba vzít v potaz, že se jedná o dělení dle druhů pozemku (tak, jak je eviduje ČÚZK). Reálná obhospodařovaná plocha vinic je o něco menší.
