Říká se, že bezpečné množství alkoholu je nula. Řadou studií je však prokázáno, že lidé, kteří pijí malé množství alkoholu, mají méně infarktů a kardiovaskulárních chorob. Důkazem mohou být Francouzi, kteří jsou velkými milovníky vína, a přesto se u nich onemocnění srdce a cév objevují jen zřídka. Před škodlivými účinky nasycených tuků a cholesterolu podle vědců chrání právě červené víno. Jiné odborné práce pak dokonce tvrdí, že konzumace červeného vína zpomaluje neurodegenerativní onemocnění. Jinými slovy: při mírném pití ve stáří se pomaleji blbne.
Mýtus vína jako léku se zrodil v roce 1981, kdy tři francouzští vědci konstatovali, že Francouzi jsou méně náchylní k infarktu než jiné národy, ačkoli jejich strava je dosti bohatá na tuky. Velmi rychle někteří spojili tento „francouzský paradox“ s popíjením vína. V roce 1992 dva francouzští vědci, Serge Renaud a Michel de Lorgeril, publikovali v časopise The Lancet studii, z níž vyplývalo, že umírněná konzumace alkoholu – kterou stanovili na dvě tři sklenky vína denně! – snižuje o 40 procent riziko kardiovaskulárních chorob.
První písemné svědectví o víně jako léčebném prostředku najdeme v sumerské knize staré více než 6000 let. Přibližně ve stejné době jsou zmínky o léčebném použití pití vína také v egyptských papyrech. V Indii se popisuje používání vína k lékařským účelům kolem roku 3000 př. n. l. V Číně najdeme zprávy o použití vína v léčení v rukopisech z 6. století př. n. l. Také později v Talmudu najdeme, že víno je u Židů nejpřednější mezi všemi léčebnými prostředky, a také v bibli Samaritán nalévá víno do otevřené rány a Ježíš léčí vínem malomocné. Hippokrates (žijící v letech 460–370 př. n. l.) a slavná lékařská škola na Kosu (kolem roku 400 př. n. l.) používají víno k dezinfekci, proti horečkám, jako močopudného prostředku a v rekonvalescenci. Římským legionářům sloužilo víno, kromě zbavení strachu a zvýšení kuráže, k ošetřování ran a k prevenci střevních infekcí.
První písemná zpráva o příznivém účinku alkoholu na počínající infarkt myokardu pochází od Williama Heberdena z roku 1786. Stěžejní práci o vlivu alkoholu na úmrtnost Američanů napsal Raymond Pearl v roce 1926, který jednoznačně prokázal, že nejvíce umírají abstinenti a osoby pijící velké množství alkoholu, zatímco nejnižší úmrtnost mají střídmí pijáci alkoholu.
Červené víno má údajně pozitivní vliv na krevní oběh zejména díky vysokému obsahu flavonoidů – rostlinných antioxidantů. Flavonoidy obecně působí jako prevence před srdečními onemocněními, protože napomáhají snižovat cholesterol. Jak? V krvi se vyskytují tzv. lipoproteiny. To jsou útvary složené z lipidů, cholesterolu a bílkovin. A právě flavonoidy napomáhají zvýšit obsah lipoproteinů s vysokým obsahem bílkovin a nízkou hladinou cholesterolu. Flavonoidy navíc ochraňují buňky před volnými radikály, působí pozitivně na imunitu a zabraňují růstu nádorových buněk. Červené víno zpomaluje stárnutí buněk a pomáhá při podpoře růstu nových kostních buněk.
Dále by nás mohlo chránit před rakovinou i cukrovkou, a to díky resveratrolu, který je v něm přítomen a zabraňuje vzniku některých typů rakoviny v oblasti krku, tlustého střeva a hlavy. Sklenka červeného vína denně také ochrání naše tělo před otravou jídlem, gastritidou a žaludečními vředy a rakovinou. Je to opět resveratrol, který má příznivé účinky na naši paměť, a to zejména s přibývajícím věkem. Pomáhá také snižovat záněty mozku a předchází vzniku sraženin.
Ale ať nemluvíme jen o červeném. Bílé víno má také hodně příznivých vlastností. Snižuje hladinu cholesterolu, prospívá plicím, působí protizánětlivě. Antioxidanty chrání tělo před škodlivými molekulami, které můžou poškodit plíce. Bílé víno by si měli dopřávat lidé, kteří trpí potížemi s klouby. Potlačuje zánět a snižuje bolest.
Šampaňské také prospívá zdraví. Skvěle chrání mozek. Vědci zkoumali jeho vliv na laboratorních myších. Ty, které si „šampáňo“ mohly dopřávat, dokázaly daleko rychleji a lépe čelit jakýmkoli jeho poraněním! Preventivní účinek vína se projevuje nejlépe při častém pití. Studie provedená u 38 077 zdravotníků v USA ukázala, že největší pokles rizika akutního infarktu myokardu nastal při pití nejméně 4krát týdně nebo častěji. Obdobná studie v Austrálii našla nejlepší výsledky při pití až 5–6 dní v týdnu. Nejhorší je nárazové pití většího množství alkoholu jedenkrát týdně, tzv. „binge drinking“. Holdují tomu nejen Američané a Angličané, ale v poslední době také mladí lidé ve Švédsku i Německu. Tento způsob pití způsobuje nárůst úmrtí na infarkt myokardu, cévní mozkovou příhodu a také rychlé narůstání aterosklerózy. V našich poměrech považujeme za nejlepší pít malé množství vína v psychické pohodě každý den při večeři. Pití vína by měla být vždy malá slavnost a radost.
