Je léto a léto je vinná, nikoli okurková sezóna. Nalijte si tedy sklenku a pojďte se spolu s námi ponořit do tajemství, které v sobě tento nápoj bohů skrývá. Průvodcem na této cestě nám bude prof. PhDr. Jaroslav Malina, DrSc., zakladatel a první ředitel Ústavu antropologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně, autor desítek odborných publikací a knih a velký znalec a milovník vína.
Pane profesore, proč je víno odnepaměti považováno za ušlechtilejší nápoj než všechny ostatní? Proč je právě víno „nápojem bohů“, proč právě víno hrálo tak významnou roli v kultuře a náboženství? Jak se to vlastně stalo, že člověk objevil víno?
Inu, víno je přece darem boha vína Dionýsa, který prý víno stvořil jako elixír družnosti, a to nejen pro bohy, ale i pro nás, obyčejné smrtelníky. Podle jedné z řeckých bájí byl prvním člověkem, jehož Dionýsos obdaroval keřem vína, kalydónský král Oineus. Podle nejrozšířenějšího mýtu byl ale prvním vinařem Íkarios, který se prý vyznal v lisování a čeření vína lépe než Oineus.
K uctění boha Dionýsa (kterému se ve starém Římě říkalo Bakcha) se konaly bakchanálie, mysteria, jež se na rozdíl od starých slavností Dionýsova kultu rozšířila až v helénistické a římské době, zejména po Malé Asii, ale i na Balkáně a v Itálii. Byla provázena bujným veselím a extatickými obřady, jejichž vyvrcholením bylo odhalení falu zakrytého plody v košíku. Přeneseně se termínu užívá k označení výstředního hýření, nezřídka s erotickým obsahem.
Sedící Dionýsos má hlavu ověnčenou vinnou révou, v obou rukou drží hrozny, které nabízí nymfě Akmé, jež popíjí víno z nízkého kyliku. Íkarios, starý muž s pleší a plnovousem, hledí směrem k Dionýsovi, v levé ruce drží uzdu volského spřežení s vozem naloženým pytli s hrozny vinné révy. Napravo jsou dva muži, nad nimiž je nápis „PRVNÍ PIJÁCI VÍNA“. Jeden z nich leží opilý na zemi, druhý ještě vrávorá a chystá se dopít víno z číše, načež se zřejmě ocitne v podobném rozpoložení jako jeho druh. Možná jde o pastýře, o kterých báje vypráví, že neznali účinky vína, mylně se domnívali, že je Íkarios otrávil, a proto ho zabili. Symbolizují neblahé následky pití „přes míru“, zatímco Akmé představuje vrcholný stav duchovního prozření a vzepětí, k němuž dochází, když se víno pije zvolna a s mírou. Mozaika plnila zřejmě výchovný účel, protože byla umístěna v prostoře, kterou se procházelo do hodovní místnosti.
Dionýsos je velkorysý a připouští i takzvané vědecké výklady obliby vína a vzniku vinařství. Jeden z nich například soudí, že člověk se vyvinul z opice nikoli především vlivem práce, ale možná i alkoholu. Abychom si rozuměli, alkohol v nejstarších dobách dějin skutečně existoval. Jen nebyl k dispozici v lahvích, ale v přezrálých a zkvašených bobulích hroznů révy vinné a jiných plodech. S hypotézou, že člověk se od vzniku věků rád opíjí, přišel například americký evoluční biolog Robert Dudley.
V roce 2000 formuloval hypotézu „drunken monkey“ („opilá opice“), kterou shrnul v knižní monografii The Drunken Monkey: Why We Drink and Abuse Alcohol (2014, „Opilá opice: Proč pijeme a zneužíváme alkohol“).
Dudley se domnívá, že, že stromoví primáti se vydávali z korun stromů na zem také proto, aby sbírali a pojídali zralejší, často už nakvašené, a tedy alkoholizované plody, což jim poskytovalo nejen obživu, ale také zlepšovalo náladu a rozvíjelo pohybové a manipulační schopnosti horních a dolních končetin. V podroušení se ostatně obtížně šplhá zpátky na strom.
Rovněž plody ukládané v obydlích pod širým nebem nebo v jeskyních paleolitických lovců a sběračů byly po nějaké době nakvašené a po jejich požití se tak příjemné rozpoložení mohlo šířit i v populacích starší doby kamenné. Lidský/„opičí“ organismus je zkrátka na konzumaci a přeměnu nízkých dávek alkoholu evolučně dobře adaptován. Přírodovědci z toho usuzují, že lidský alkoholismus má hluboké evoluční kořeny. Našim pravěkým zvířecím předkům zachutnal, když sestoupili z korun stromů na zem a místo čerstvého ovoce trhaného přímo z větví jedli nakvašené popadané plody.
Víno má zkrátka bohatou minulost. Záměrné pěstování vinné révy a zpracování hroznů od lisování až po fermentaci je doloženo archeologickými nálezy v jeskynním komplexu Areni-1 v jihovýchodní Arménii z doby kolem roku 4100 př. n. l. Výzkumníci zde objevili vinný lis v podobě mělké nádoby o průměru jednoho metru, ve které se šťáva z hroznů vytlačovala bosýma nohama. Zhruba v téže době byla ve východní Gruzii rozvinuta takzvaná kachetinská metoda výroby vína. Proces výroby vína probíhá v objemných keramických nádobách, které se tvarem podobají amfoře.
Ale to už velmi dobře znáte z vlastní zkušenosti, vždyť Vinné sklepy Kutná Hora tímto starodávným způsobem tvoří některá ze svých vín, nejnověji ta z kolekce Lucki´s Punk Kvevri. Tak si běžte jedno otevřít a brzy zase na shledanou u další z otázek o víně a životě s ním.
