Málokterá potravina kolem sebe vybudovala tolik nevyřčených či nezodpovězených otázek, tolik mýtů, pověr a nepravd jako víno. A protože je horké léto, pojďme si o některých z nich chvíli lehkovážně povídat.
Nemáme pít červené při pokojové teplotě?
Tento mýtus vznikl nepochopením historických souvislostí. Zatímco v současnosti je za pokojovou považována teplota 21-26 °C, pravidlo s teplotou vína odkazuje na teplotu vinných sklepů, která je pro lahve s červeným optimálně 15-17 °C. Dvacet a více stupňů může nepříznivě ovlivnit kvalitu vína – část alkoholu se může odpařit a víno je pak méně chutné. Proto neváhejte dát červené před konzumací do ledničky nebo požádat v restauraci o chladící nádobu. U bílého vína si dejte pozor na opačný extrém – nepodchlaďte ho. Jeho aroma slábne už u 12 °C a pod 8 °C zcela mizí.
Můžeme míchat bílé a červené?
Není žádný konkrétní důvod držet se pouze jednoho. Zdravotně nám to nijak neublíží, žádné látky při tom nereagují škodlivým způsobem.
Cinkání s pohárem bylo životně důležitým rituálem?
Přemýšleli jste někdy nad tím, proč si při přípitku ťukáme sklenicemi? Tento zvyk, který je navíc přítomný napříč kulturami, má svůj původ už ve středověku. Tehdy si lidé se svými nepřáteli nebrali servítky. Za účelem zbavení se protivníka nezřídka docházelo k travičství. Poháry nechával hostitel na znamení své štědrosti plnit až po okraj. Toho využívali jeho hosté, obávající se o své zdraví. Vlivem přiťuknutí došlo k promísení nápojů v jednotlivých pohárech – což odradilo traviče, kteří by při promísení vína mohli být nakonec sami otráveni. A proč si při ťukání hledíme zpříma do očí? I zde hledejme souvislost s odhalením nečestných záměrů spolustolovníka. Tak: “Na zdraví!”
Ženy jsou lepšími sommelierkami než muži?
Proč jsou ženy často úspěšnými sommelierkami? Pánové, neurážejte se: Ženy jsou oproti vám v genetické výhodě. Mají totiž oproti mužům o 43 % více buněk, kterými jsou zpracovávány čichové vjemy. Koštování by však ženy měly důkladně prokládat jídlem, protože jejich organismus odbourává alkohol pomaleji než ten mužský.
Víno žije ve skleněných lahvích teprve krátkou dobu?
První skleněnou lahev na víno vyrobil Sir Kenelm Digby v 17. století. Do té doby se víno skladovalo v měších z kozlí kůže.
Víno bychom měli nechat vydýchat?
Většina vín nevyžaduje působení kyslíku a je připravena k pití hned po otevření. Rozličné aromatické a chuťové látky se v nich stihnou rozvinout za dobu strávenou ve skleničce. Zda je, či není nutno vystavit víno působení kyslíku, je sporné.
Mladé či statné, červené nebo bílé, sladké či suché víno, vždy se najde znalec, jenž namítá, že víno se přece potřebuje dostat do kontaktu s kyslíkem nebo mít dost času na vydýchání v dekantační karafě. Většina odborníků tvrdí, že čím mladší víno, tím víc vzduchu potřebuje. Avšak hlasitě se projevující menšina věří, že možnost vydýchat se prospěje i starým vínům. Potenciálně vhodným kandidátem na vydýchání je bohaté, husté víno, jež příliš neoplývá vůní ani chutí.
